Když v dashboardu porovnáváme měsíční tržby s minulým rokem a rozpočtem, často automaticky sáhneme po skupinovém sloupcovém grafu. A upřímně, vůbec se tomu nedivím. V klientských dashboardech ho vídám pořád.
Na první pohled dává smysl: pro každý měsíc ukážeme skutečnost, minulý rok a rozpočet pěkně vedle sebe. Hotovo.
Jenže stejný problém se objevuje u spousty dalších byznysových metrik. Aktuální výkon porovnáváme s předchozím obdobím a zároveň s cílem, plánem nebo benchmarkem. A najednou máme v grafu víc sloupců, než je zdrávo.
U 12 měsíců a 3 datových řad už publikum kouká na 36 sloupců. Graf sice data ukazuje, ale na ty nejdůležitější otázky neodpovídá zrovna rychle:
Jsme nad rozpočtem, nebo pod ním?
Jsme na tom lépe, nebo hůř než loni?
Které měsíce si zaslouží naši pozornost?
A právě tady je vertikální bullet graph mnohem silnější.
Místo toho, aby se ke všem hodnotám choval stejně, každé z nich dá jasnou roli:
- skutečné tržby jsou hlavní sloupec,
- minulý rok je světlá reference v pozadí,
- rozpočet je malá značka cíle.
Tohle odpovídá i byznysové logice. Skutečnost je výsledek. Minulý rok je kontext. Rozpočet je cíl.
A díky tomu se graf čte mnohem rychleji.
U každého měsíce okamžitě vidíme, jestli jsou skutečné tržby nad rozpočtem, nebo pod ním. A zároveň vidíme, jestli jsme výš, nebo níž než loni. Porovnání se odehrává uvnitř jednoho kompaktního prvku, ne mezi několika sloupci vedle sebe.
Další výhoda je práce s barvou.
V klasickém skupinovém sloupcovém grafu barvy většinou jen odlišují jednotlivé řady: skutečnost, minulý rok, rozpočet. V bullet graphu jsou tyto role jasné už z konstrukce grafu. Barvu tedy můžeme použít užitečněji: ke zvýraznění toho, co je opravdu důležité.
V tomto příkladu není hlavní příběh v tom, že každý měsíc dopadl nějak. Hlavní příběh je v tom, že listopadové promo akce pravděpodobně přesunuly část poptávky dopředu, zatímco vánoční tržby zaostaly za očekáváním.
Vertikální bullet graph tento příběh krásně podpoří. Listopad můžeme zvýraznit zeleně, prosinec červeně a zbytek nechat neutrální. Čtenář vidí vzorec dřív, než začne luštit jednotlivá čísla.
Rozpočet navíc dává větší smysl jako značka než jako další sloupec. Rozpočet není výsledek. Je to cíl. Malá linka to komunikuje mnohem lépe než další sloupec vedle ostatních.
Podobné je to s minulým rokem. Ten není hlavní sdělení, ale kontext. Světlý sloupec v pozadí mu dá dost prostoru, ale nenechá ho zbytečně soupeřit o pozornost se skutečným výsledkem.
Tenhle přístup se hodí i v mnoha dalších situacích:
- výnosy vs. forecast a minulý rok,
- náklady vs. rozpočet a předchozí období,
- počet zaměstnanců vs. plán a minulé čtvrtletí,
- marže vs. cíl a klouzavý průměr,
- zásoby vs. požadovaná úroveň zásob a minulý týden,
- zákaznická spokojenost vs. benchmark a výsledky předchozího průzkumu.
Dashboardy nemají nekonečně mnoho místa.
Každý graf si v nich musí své místo zasloužit. Musí být dostatečně kompaktní, aby šetřil prostor na obrazovce, ale zároveň dost přesný a intuitivní, aby se dal rychle pochopit.
A přesně v tom vertikální bullet graph funguje skvěle.
Spojí skutečný výsledek, historický kontext a cíl do jednoho malého vizuálního prvku. Snižuje vizuální šum, drží přesnost porovnání a pomáhá rychleji pochopit hlavní sdělení.
Proto je bullet graph jeden z grafů, které ve svých dashboardech používám nejčastěji. Není to jen čistší alternativa ke skupinovým sloupcům. Často mnohem lépe odpovídá tomu, jak dashboardy opravdu čteme: rychle, opakovaně a často pod tlakem.
A pokud nevíte, jak takový graf vytvořit v Excelu, tady je návod, jak na to.
